Jak a s čím hýbat?

Pojďme začít od nejmenších a postupně přejdeme k těm největším.

Světlo

‍

Často se při diskuzích nad vysokými cenami elektřiny setkáváme s názorem, že se lidé snaží většinu domácích aktivit stihnout do setmění, aby ušetřili za elektřinu na svícení. Pokud používáte klasické žárovky, může to být částečně pravda. Ty se ale v roce 2012 přestaly prodávat a vyrábět, a tak by většina domácností měla mít úsporné LED osvětlení. Pokud LED žárovky z nějakého důvodu ještě nemáte, doporučujeme to co nejrychleji napravit. LED žárovka se spotřebou 4W vydá stejně světla jako klasická se spotřebou 35W. Návratnost LED při hodině svícení denně a při ceně elektřiny kolem 5 Kč/kWh je čtyři měsíce.

Ostatní malé spotřebiče

‍

Ostatní spotřebiče, mezi které řadíme myčky, fény, vysavače apod., mají sice relativně velký příkon, ale běží jen po omezeně krátkou dobu, a tak je jejich vliv na celkový účet zanedbatelný. Pokud ale některý ze spotřebičů využíváte často (např. jste fanouškem častého vysávání), tak se úspora přesunem do levnějších hodin může projevit. Ohřívat si ale čaj k snídani ve 3 ráno nebo si fénovat vlasy do divadla ve 2 odpoledne úplně smysl nedává.

‍

‍

Lednice a mrazák

‍

Roční spotřeba lednice s mrazákem se pohybuje mezi 200-220 kWh/rok, to je při průměrné ceně 1266 Kč/rok. Pokud bychom dokázali přesunout všechnu spotřebu lednice do té nejlevnější hodiny ve dni, byla by úspora cca 33 %, tedy 420 Kč/rok. Podobný přesun u lednice a mrazáku však není fyzikálně možný a od této hodnoty budeme v praxi daleko.

I když lednice není pro flexibilní řízení ideální, tak mrazák naopak je. Mrazírny jsou klasickým poskytovatelem flexibility a chladí se na vyšší teplotu, než je potřeba v době, kdy je cena elektřiny nižší. Chytré lednice s mrazáky s připojením na internet (např. LG) mohou snížit svoji teplotu v mrazáku v době nízké ceny. V době vysoké ceny elektřiny naopak nechladí vůbec, protože jsou už dostatečně namrazené. Ceny levné a drahé energie se střídají v pravidelných cyklech, které klasický mrazák dokáže vydržet, pokud je dostatečně namražený.

Pokud máte chytrou lednici od značek jako LG, Samsung nebo Bosch zkuste využít jednu z našich integrací na chytré domácnosti a udělat si jednoduché pravidlo. Neušetří vám tisíce, možná ani stovky, ale na jednoduchý úvod do flexibility může posloužit dobře. Více informací o domácích automatizacích najdete na našem technickém fóru: https://forum.deltagreen.cz/

Pračka a sušička

‍

Pračka

Spotřeba pračky energetické třídy A není zásadní (cca 46 kWh/rok), ale využití odloženého startu je šikovný pomocník, jak uspořit i bez chytré domácnosti. Nejlevnější cena elektřiny je pravidelně ve 3 ráno a ve 2 odpoledne. Pračku si tedy můžete nastavit tak, aby prala např. od 13:00 do 15:00 a vyprázdnit ji, až přijdete z práce. Využijete těch nejlevnějších cen a neomezíte se na komfortu. Pokud máte kombinovanou pračku se sušičkou, je potřeba myslet na to, že ceny po 14:00 stoupají a zohlednit tak celkovou délku cyklu.

Spotřeba pračky pro 8 kg prádla:

Zdroj: srovnejto.cz

‍

Sušička

Sušička je z pohledu komfortu složitější - prádlo je potřeba do sušičky nandat hned po doprání, a tak odložený start není ideální. Pokud máte možnost v době levné elektřiny pustit sušičku ručně, je to ideální možnost, jak na sušičce ušetřit.

V případě, že máte kombinovanou pračku a sušičku, dá se opět využít odloženého startu a ideálně tak využít nejlevnějších hodin bez omezení komfortu.

Spotřeba sušičky (8 kg prádla):

Zdroj: srovnejto.cz

‍

Pokud máte např. chytrou pračku LG, opět můžete využít jedné z našich integrací pro Home Assistant nebo Loxone a nastavit si tak automatizaci

Myčka

‍

Myčka sama o sobě je dobrým adeptem na noční flexibilitu. Po večeři dáte nádobí do myčky a nastavíte odložený start na nejlevnější hodinu a ráno je myčka čistá. Jak to vychází v číslech?

‍

Zdroj pro spotřeby: alza.cz

Roční úspora není nijak zásadní i přesto, že počítáme, že celý cyklus by běžel jen v jedné (té nejlevnější) hodině, což v realitě nebude pravda, a tím dojde ještě ke snížení uvedené úspory.

‍

Ohřev vody

‍

Ohřev vody je energeticky náročný a děje se každý den. Tepelné izolace bojlerů jsou velice kvalitní, a tak se pokles teploty uvnitř bojleru pohybuje v desetinách stupně za hodinu (pozor, pokles teploty se zapnutou cirkulací je výrazně rychlejší!). U bojleru se dá plně využít flexibilita a přesunout ohřev vody do nejlevnějších hodin, protože voda vydrží teplá až do jejího využití.

Pro 200l bojler budeme potřebovat každý den 11,2 kWh elektrické energie, aby ohřál vodu z 10°C na 50°C (kalkulačka dostupná na TZB). Samotný bojler tedy ročně spotřebuje 4 MWh! S příkonem 2,2 kWh bude ohřev trvat něco kolem pěti hodin denně.

Níže uvedené úspory dosahují 27% a to bez jakéhokoliv omezení komfortu domácnosti!

‍

Uvedené příklady jsou ilustrativní - ohřev bojleru často omezuje HDO, a tak dosáhnout 100% optimalizace je složité v některých případech až nemožné. Stejně jako u ostatních zařízení budeme v nadcházejících týdnech prezentovat nejlepší způsoby, jak na ohřev bojleru.

‍

Topení

‍

Vytápění nemovitostí tvoří největší část spotřeby energie. Elektřinou se dá vytápět nemovitost několika způsoby.

Tepelným čerpadlem

• U tepelných čerpadel se uvádí tzv. COP (Coefficient of Performance) neboli faktor účinnosti, který zjednodušeně říká, kolik kWh tepla se vyrobí z 1 kWh elektřiny. Ten se dle typu tepelného čerpadla pohybuje mezi 4 - 6.
• Vzhledem k tomu, že účinnost tepelného čerpadla je závislá na okolní teplotě (čím nižší teplota, tím menší účinnost), tak se uvádí více vypovídající SCOP (seasonal COP), který je průměrem účinností pro venkovní teploty daného podnebného pásu. SCOP hodnoty jsou nižší než COP.

Klimatizací

• Klimatizace je ve své podstatě tepelné čerpadlo.
• SCOP u klimatizací se pohybuje od 2 (energetická třída G) až po 5,1+ u třídy A+++.

Přímotopy

• Ty dokáží z 1 kWh elektřiny vytvořit 1 kWh tepla. Pokud bychom uváděli COP, tak to bude = 1, stejně tak i SCOP.

Spotřebovaná energie pro domácnost se nedá paušalizovat a záleží hlavně na kvalitě izolace, oknech, rozměrech nemovitosti apod. Ve výpočtu tepelných ztrát nám pomůže štítek energetické náročnosti budov.

Pro níže uvedené výpočty používáme obytnou plochu 109 m2, což je dle ČSÚ průměrná velikost rodinného domu v ČR.

Přímotop

‍

Tepelné čerpadlo/klimatizace (SCOP = 4)

‍

Úspora přesunem spotřeby topení do levnějších hodin dosahuje 35%.

Všichni chceme mít doma tu správnou teplotu v době, kdy tam jsme. Díky tomu, že pokles teploty v nízkoenergetických domech se pohybuje kolem 0,2 °C/h v zimních měsících, je zde prostor pro flexibilitu. Způsob je jednoduchý - dům se např. nahřeje před vstáváním o něco dříve a více, aby teplota vydržela až na vstávání. Na večerní teplotu se pak dá dům vyhřát v odpoledních levných hodinách.

Problematika flexibility ohřevu (domácnosti i vody) v závislosti na ceně je komplexní téma a ovlivňuje ho mnoho proměnných od kvality izolace, přes teplotní spád až po venkovní teplotu. V příštích článcích budeme přinášet podrobnější analýzy a nástroje pro lepší optimalizaci. Už teď je ale možné vytápět chytře pomocí jedné z našich integrací na chytré domácnosti.

Nabíjení elektromobilu

‍

Průměrný denní nájezd v ČR je cca 50 km, což znamená 350 km/týden. Podíváme-li se na ceny elektřiny v průběhu týdne, tak zjistíme, že neděle je nejlevnějším dnem. U tohoto víkendového dne většinou neplatí průměrný vývoj cen uvedený výše. Cena se v průměru vyvíjí takto:

‍

‍

S průměrným nájezdem 50 km, kdy je možné auto nabít v neděli a vydržet s ním jezdit celý týden, se prostor pro flexibilitu i úspory zvětšuje. Tento přístup samozřejmě není vždy možný a je nutné využít “jen” levnějšícho nočních v jednotlivých dnech v týdnu. Pojďme se ale podívat, jak by to vypadalo v číslech.

Při průměrné spotřebě 20 kWh/100 km a nájezdu 50km/den nám vyjde, že je potřeba do auta dostat jednou za týden 70 kWh. Při nabíjení 10 kW to znamená sedm hodin. Pokud bychom vzali sedm nejlevnějších hodin v neděli, tak nám vyjde průměrná cena 3,2 Kč/kWh. Průměrná týdenní cena elektřiny je přitom 6,06 Kč/kWh - nedělní nabíjecí cena je zhruba na 50 % průměrné denní ceny.

Zajímavý je pak i přepočet ceny za 1 km, která při tomto způsobu nabíjení vyjde na 0,64 Kč/km. Při aktuálních cenách benzínu, kdy se cena za 1 km pohybuje mezi 2 až 3 Kč/km je to zajímavé srovnání.

Nejlevnějších sedm hodin v neděli pak průměrně vypadá takto:

‍

Když se podíváme na reálnější případ, a to že se elektroauto nabíjí každý den na průměrných 50 km/den, tak potřebujeme nabít každý den 10 kWh, což je cca 1 hodina nabíjení. V tomto případě by se jednalo o více než 30% úsporu oproti průměrné ceně. Kdybychom porovnání dělali vůči nejdražší ceně (přijedu večer domů, připojím a neřeším), tak by se jednalo o téměř 50% úsporu. Pro zajímavost uvádíme i možné úspory pro větší denní nájezdy. Vzhledem k tom, že už se nejedná o nabíjení jen v nejlevnější hodině, ale i v ostatních dražších hodinách, tak úspory lehce klesají.

‍

‍

Co z toho všeho plyne?

Jak je vidět na uvedených číslech, tak i bez významějšího omezení komfortu se dá dosáhnout významné úspory. Navíc nejvíce úspor se dá dosáhnout na zařízeních, kde nedochází k žádnému nebo jen malému omezení komfortu.

Uvedené výpočty jsou provedeny na průměrných denních hodnotách - pro výpočet bereme 3. hodinu ranní jako nejlevnější. Ta je sice průměrně nejlevnější, ale nemusí to platit vždy. V realitě dochází k tomu, že nejlevnější hodina/hodiny se mění a je potřeba se jim dynamicky přizpůsobovat. Díky tomu je možné dosáhnout ještě vyšších úspor, než jsme uvedli v těchto výpočtech. Čas od času nastává i situace, kdy je elektřina ve “výprodeji” a 1 MWh stojí i 25 Kč, tedy 0,025 Kč/kWh.

‍

Automatizace a chytré domácnosti

Ovládat flexibilně uvedená zařízení není v lidských silách a na řadu musí přijít domácí automatizace. Pro lepší přizpůsobení spotovým cenám jsme připravili konektory do nejrozšířenějších domácích automatizací na trhu jako je Home Assistant a Loxone. V add-onech jsou bool sensory, které umožňují nastavit jednoduchá pravidla pro nejlevnější hodinu/hodiny. Pro technicky zdatnější jsme připravili API, odkud je také možné čerpat informace o hodinových cenách. Detailní návody, tipy a triky přidáváme na naše fórum - pokud máte zkušenost nebo tip, jak flexibilně ovládat nějaké zařízení, budeme rádi, když se s ostaními podělíte fóru. Pokud by vám něco chybělo nebo máte nápad, jak lépe připravit integrace pro chytré domácnosti, určitě nám dejte vědět.

Coming soon…

Flexibilita má obrovský potenciál a daly by se o ní psát knihy. Tento článek berte jako sneak peek do toho, co přijde .V budoucnu budeme publikovat studie, jak nejlépe ovládat jednotlivá zařízení, jak nastavit konkrétní strategie a jaký to může mít přínos pro vaší domácnost.

V budoucnu chceme nabídnout našim klientům bez domácích automatizací i správu jejich zařízení na dálku, a tak optimalizovat jejich spotřebu na spotových cenách.

‍