David Kašper o pokroku a ekonomice bateriových úložišť
Baterie procházejí rapidním vývojem. Dokáží tak pojmout čím dál tím víc energie, vydrží déle a jejich cena stále klesá. I ekonomický aspekt, zda se jejich pořízení domácnostem vyplatí, se tím pádem proměňuje. Právě nad tímto tématem se zamyslel jeden z našich investorů, David Kašper, CEO, spoluzakladatel a člen Představenstva Purple Holdingu:
Možná ani nevidíme, jaký obrovský pokrok v ukládání energie se v posledních pár letech udál.
Ještě před třemi lety jsem četl knihu od Billa Gatese s názvem „Jak zabránit klimatické katastrofě,” kde se zamýšlel nad kombinací slunce, větru a ukládání energie do bateriových článků. Cituji:
„Řekněme, že cena baterie s výkonem jedné kilowatthodiny bude sto dolarů. (Ve svém střízlivém odhadu budu ignorovat skutečnost, že si na ni někteří lidé budou muset brát půjčku.) Její životnost bude zhruba tisíc nabíjecích cyklů. Kapitálové náklady na baterii s výkonem jedné kilowatthodiny tedy budou sto dolarů na tisíc cyklů, což dělá deset centů na kilowatthodinu (2,35 Kč na 1 kWh).“
Tato cena na uložení energie je hodně vysoká pro rozumný profit. A to nebereme v potaz ještě cenu konverze energie, distribuční sazby při nákupu na spotu a nákladů na kapitál, to bychom se dostali přes 4 Kč. Pokud se podíváme na spotové obchodování, tak rozdíl mezi nákupní cenou v době levné energie a nejvyšší cenou v daném dni, tak zjistíme, že tento náklad nepokryjeme. Takže holt ekonomicky to fungovat nebude. Jenže…
V roce 2024 už začíná být vše jinak
Jsme v roce 2024 a technologický pokrok v bateriích se posunul úplně do jiných čísel. Například vydáním technologie TENER od společnosti CATL (největší výrobce baterií na světě) nyní počítá s 10.000 a více cykly. Zároveň cena na výrobu baterie o objemu 1 kWh padá pomalu k 50 USD na 1 kWh.
Podle analýzy Goldman Sachs se na úrovni tzv. “battery packu” dostáváme na cenu cca 90 USD za 1 kWh v roce 2025 a v roce 2030 budeme něco přes 75 USD. A pokud chceme vyrobit úložiště, tak musíme přidat další součásti jako střídače, tak počítáme ještě o cca 40 % finální navýšení, což bude v roce 2025 cca 126 USD na 1 kWh a v roce 2030 se můžeme dostat až 105 USD na 1 kWh. A v tu chvíli se bavíme úplně o jiné matematice a vše začíná dávat smysl. Například takový Tesla Megapack si už nyní lze objednat za prodejní cenu 250 USD na 1 kWh při objednávce na 10 kusů.
Predikovaná průměrná cena battery packů na globálním trhu:
Co z toho vyplývá?
U těchto cen a cyklech už i u domácí FVE s baterií dává ekonomický smysl nakupovat a prodávat na spotových cenách. Při vlastní výrobě o to ještě více. I při nákladu 1,95 Kč na jeden cyklus, když připočteme náklady na střídač a externí financování na 10 let s půjčkou 5,5 %.
U velkých akumulací s kombinací FVE a větru se dostaneme na náklady mnohem menší a ekonomika funguje lépe.
Tedy během posledních cca 5 let jsme se posunuli z ekonomicky nefunkčního modelu do ekonomicky funkčního modelu. Tohle je disrupce, která se nestane někdy v budoucnu, ale která se děje tento rok na planetě Zemi.
A to zde vůbec nezmiňuji typy úložišť, jako jsou vodíkové úložiště do kovu, křemíkové baterie, ukládání energie do tepla, průtokové baterie a další zajímavé způsoby uchovávání energie, které jsou už v pokročilém stádiu vývoje nebo dokonce v testovacích provozech.
Připravil jsem doprovodný výpočet ceny na jeden cyklus při různých maximálních cyklech a cenách za 1 kWh. Je zde krásně vidět, že nezáleží pouze na pořizovací ceně baterie, ale také na tom, zda dává ekonomický smysl ji provozovat s přihlédnutím na maximální počet cyklů.
Autor článku
