Flexibilita v energetice – nová komodita, která (zatím) nemá svoji jednotku, ale má obrovskou cenu

Pojem kWh byl pro koncového spotřebitele neznámý, i když fyzikální jednotka samozřejmě existovala. Dnes, o 135 let později, běžně mluvíme o kilowatthodinách (kWh) v souvislosti s elektřinou. Ačkoli ne všichni rozumí této jednotce fyzikálně, jako obchodní termín ji všichni přijali. Od dob prvních elektráren prošly trhy s elektřinou obrovským vývojem: elektřinu obchodujeme napříč Evropou v 15minutových intervalech, rovnováhu sítě zajišťujeme v reálném čase a elektřinu nakupujeme na den i na roky dopředu. Poslední dobou se však objevuje nový termín, pro koncového zákazníka, a tedy spotřebitele zatím poněkud neznámý: flexibilita.

Co je to flexibilita a jak souvisí s koncovým zákazníkem?

Flexibilita obecně vyjadřuje schopnost přizpůsobit se, což je něco, co koncový zákazník z pohledu elektrické energie nikdy neřešil. Flexibilita byla vždy na straně výroby a zajišťovala, že je na síti rovnováha. V energetické soustavě musí totiž být neustále rovnováha mezi spotřebou a výrobou, jinak hrozí black-out sítě. Potřebnou flexibilitu zajišťovaly a dodnes z velké části zajišťují uhelné elektrárny. Zjednodušeně sedá říci, že když se v domácnosti zapne bojler, někde v síti musí o něco více"zabrat" uhelná elektrárna a daný výkon dodat.

Pokud chceme uspět v boji s klimatickou změnou, musíme fosilní elektrárny vypnout

Na potřebě přejít na bezemisní energetiku jsme se jako společnost jednoznačně shodli, a tak nahrazujeme fosilní zdroje energie obnovitelnými. Ty mají obrovskou výhodu v tom, že se dají řídit lépe než fosilní elektrárny. Nevýhodou však je, že se dají řídit jen v době, kdy vyrábějí, a to je problém.

Vraťme se k bojleru. Domácnost neřeší, kdy a jak se ohřívá bojler, ale zda má teplou vodu. Protože bojler chladne pomalu, je do určité míry jedno, zda se nahřeje ráno, odpoledne nebo večer. A to je ona flexibilita, kterou neumíme měřit a která má obrovskou cenu. Proč? Má to několik důvodů.

Více obnovitelných zdrojů, méně nákladů

Prvním je, že cena jedné kilowatthodiny elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) je výrazně levnější než z ostatních zdrojů. Pokud tedy dokážeme spotřebovávat energii v době, kdy vyrábí OZE, výrazně ušetříme.

To dobře znají majitelé fotovoltaických elektráren (FVE), kteří svou flexibilitu začnou využívat hned v prvních týdnech po instalaci FVE. Ohřev vody je prvním krokem, následuje například žehlení, praní, pečení nebo nabíjení elektroauta. Ti, kteří fotovoltaiku nemají, mohou využívat spotové ceny, které na hodinové bázi reflektují množství levných zdrojů, tedy obnovitelné zdroje energie, vyrábějících elektřinu. Často tak nastává situace, kdy je elektřina na spotu zdarma nebo dokonce za zápornou cenu. Flexibilní přesun spotřeby do doby, kdy vyrábějí OZE (ať už vlastní nebo zprostředkované přes spot), zvyšuje využití jejich energie. Tím se zvyšuje návratnost investice a investoři, ať už malí nebo velcí, jsou pak ochotni investovat do výstavby dalších obnovitelných zdrojů.

‍

Prevence proti black-outu

Dalším důvodem vysoké hodnoty flexibility je její využití pro vyrovnávání energetické sítě. Ztrácíme možnost řízení na straně výroby, a tak flexibilita musí přejít na stranu spotřeby. Trh s tzv. podpůrnými službami výkonové rovnováhy organizovaný ČEPS, je miliardový trh, ze kterého benefitují hlavně uhelné elektrárny a domácnosti mají na tomto trhu nulový podíl. To by se do budoucna mohlo změnit, což dokazuje nedávný test ČEPS a Delta Green, kde se do vyrovnávání sítě zapojily fotovoltaické elektrárny v domácnostech.

Existuje více trhů, kde se dá flexibilita využít, a pro koncového spotřebitele jsou často neznámé. Pro fungování energetické sítě jsou ale naprosto zásadní. Miliardy, které dosud za flexibilitu odcházely fosilním elektrárnám, se přesouvají jinam. V rámci distribuované energetiky by se měly přesunout do decentralizovaných zdrojů, takže každá domácnost nebo menší firma, která bude ochotna změnit své chování, na tom vydělá.

Velké změny přinášejí velké příležitosti

Flexibility je kolem nás mnoho. V běžné domácnosti tvoří spotřebu ze 70 % ohřev vody a vytápění. Obě spotřeby jsou do jisté míry flexibilní a jejich změna chování má svou cenu. S příchodem elektromobility přicházejí obrovské možnosti, jak flexibilně nabíjet elektroauta, a v neposlední řadě jsou to fotovoltaické elektrárny a jejich baterie, které dokáží flexibilně elektřinu, jak dodávat, tak spotřebovávat.

Flexibilita není povinnost a každý se může rozhodnout, zda svou flexibilitu chce využít nebo ne. Pravda je ale taková, že flexibilita má obrovskou hodnotu a ten, kdo se přizpůsobí, výrazně ušetří. Kdo bude chtít mít komfort spotřebovávání kdykoli, bude si za to muset připlatit.

Autorem článku je Jan Hicl, spolumajitel a produktový ředitel, Delta Green

Text vyšel jako komentář v deníku Hospodářské noviny

‍