Malá vesnice u Nymburka topí, svítí a vydělává zpracováváním zemědělského odpadu i zbytků ze školní jídelny. A my se s vámi o její energii podělíme.
Energetická soběstačnost je v dnešní době neustále stoupajících cen elektřiny cenná vlastnost. Kněžice, malá obec nedaleko Nymburka s pěti sty obyvateli, jsou důkazem toho, že být energeticky soběstačný není výsadou high-tech zelených novostaveb. V Kněžicích se rozhodli pro bioplynovou stanici, která dnes zajišťuje nejen elektřinu, ale i teplo pro celou obec.
„Přišlo to tak nějak samo, byl to vlastně návrat ke kořenům, aby území bylo soběstačné jako za našich dědů,“ vzpomíná na počátky Milan Kazda, starosta Kněžic. Když se plánovalo ústřední vytápění obce, ukázalo se, že jeden kotel stačit nebude. Na jejím okraji tak vznikla bioplynová stanice. Že to bylo dobré rozhodnutí se potvrdilo brzo. Kromě výroby tepla a elektřiny totiž Kněžice energii i odprodávají. My ji dál prodáváme jako součást tarifu Nazeleno a pomáháme tak udržovat šetrný přístup k přírodě.
Cestu, kterou si v obci zvolili dnes nazýváme cirkulární ekonomikou. „Surovinu nakoupíme od zemědělců, využije ji bioplynová stanice, teplo se prodá odběratelům a tak vlastně i zemědělcům a kruh finančního toku se uzavírá,“ vysvětluje Kazda. Stanice zpracovává biomasu a biologicky rozložitelné odpady – zužitkovává tak například odpad od zemědělců, nebo zbytky jídla ze školní jídelny. Z biologicky rozložitelných odpadů vzniká digestát, jehož složky jsou ještě znovu využitelné pro hnojení polí.
A kněžičtí už přemýšlejí nad tím, jak odpady využít dál. Výhledově zvažují zpracovávání plastů a komunálního odpadu pomocí metody termického rozkladu. „Chtěli bychom také, aby kogenerační jednotky mohly sloužit i v jednotlivých domech nebo školách. Dovážet odpady je drahé a decentralizace by nám pomohla,“ naznačuje budoucí plány starosta.
Asi nikoho nepřekvapí, že při provozu bioplynové stanice dochází ke vzniku velkého množství plynů. Ty se uvolňují do ovzduší vždy, když se jímka vyváží nebo naváží. Zápach ale není škodlivý, jedná se o přirozené plyny – stanice má navíc několik zařízení, které jej redukují. „To víte, bioplynová stanice po fialkách nikdy vonět nebude,“ uzavírá se smíchem pan Kazda.